Stává se mi to takto: někdo se najednou zastaví, přívětivě pozdraví, na něco se zeptá a já dokonce na něco odpovím, ale zároveň si horečně říkám: ale kde jsem sakra viděl tuhle tvář? Kde kdy. Ale viděl jsem to, viděl jsem to určitě – bezpochyby! A vy stojíte, hloupě se usmíváte a ze všech sil se snažíte toho člověka neurazit svým naprosto neslušným nedostatkem uznání. Ale kdo, kde, kdy – tyto otázky pronásledují dlouho, až se konečně rozzáří: ale to je to a to! Bože, jaká škoda.
Bylo by hezké mít vizuální paměť, ale abych nerozpoznal melodie – to se mi stává extrémně zřídka. A on ani nevěděl! Tady je, jak to bylo. Pamatujete si na nádherný kreslený film „Šedý vlk a Červená Karkulka“, jeden z posledních sovětských kreslených filmů, které se objevily těsně před katastrofou v roce 1991? Další verze nesmrtelné pohádky, vtipná a jasná, plná písní známých z dětství. Půl hodiny opravdového potěšení. Tady je zápletka.
Poněkud podivná maminka posílá svou neopatrnou dceru k pařížské babičce Tereze, aby vzala chudákovi koláče. Cesta do Paříže není krátká, i když jdete bez pohledu na cestu. Kromě toho, Šedý vlk, který získal nové „kovové“ zuby, se chová extrémně rozmáchle a spolkne všechny: Aibolita a krokodýla Gena s Cheburashkou, a Disneyho trpaslíky, prasata a bůh ví koho ještě. Ale nakonec, jako obvykle, je zlo potrestáno: poté, co spolkl babičku Terezu v domě pod Eiffelovou věží, si Šedý vlk stále vyláme své nádherné zuby v zoufalé snaze rozlousknout koláč, který během cesty ztuhl.
Všeobecná radost, všichni jsou živí a zdraví a dokonce se účastní velkolepé demonstrace pořádané babičkou Terezou, která až podezřele připomíná protiválečný pochod. Průvod se odehrává za zvuků veselé písně, která začíná těmito slovy:
Poslechněme si úryvek z kresleného filmu “Šedý vlk a Červená Karkulka”. A Disney skřítci a prasátka a krokodýl Gena s Cheburashkou a bůhví kdo ještě – všichni někam jdou a zpívají: “Ať žije laskavost!”. V čele průvodu stojí babička Tereza, vychovaná v občanské společnosti:
Váš prohlížeč nemůže tuto skladbu přehrát.
Tohle je melodie, kterou jsem nepoznal. Hlavní věc je, že cítím něco známého, něco velmi slavného a známého! Ale nikdy nevím.
Zajímavé, věděli jste? Samozřejmě se jedná o remake, ale původní melodie je nám všem velmi známá. No, například . všemi oblíbený televizní film “Ahoj, já jsem tvoje teta.” Pamatujete si na tu epizodu, kdy tulák bez domova Babs Baberley v nezapomenutelném podání Alexandra Kaljagina poprvé uviděl tajemnou a pro něj nepochopitelně vzdálenou Ellu Delay (Taťjana Vedeneeva)? Odehrává se v kině. Na plátně se věčně nezkrotný Buster Keaton jen zázrakem vyhnul tomu, aby ho přejel vlak. Celý sál strnul napětím. A najednou. Baberley náhodně pohlédl na balkon a okamžitě se zdálo, že všechny zvuky pro něj a všechny lidi kolem zmizely: uviděl slečnu Delayovou. Poslouchejte melodii, která zní současně:
Ve skutečnosti je tato melodie jakousi “vizitkou” Elly Delay a zní celým filmem “Ahoj, já jsem tvoje teta.”
Ano, kdyby jen tento film! Abychom jmenovali jen náš nejslavnější . televizní seriál “Sex ve městě”! Ale o tom níže… ale tady je klasika: kdysi oblíbené romantické melodrama Waterloo Bridge s Vivien Leigh a Robertem Taylorem v hlavních rolích. Tahle smutná melodie tam zní pořád, ale teď už to není pochod jako v “Červené Karkulce”, ale valčík – “Valčík na rozloučenou”. Posloucháme a pamatujeme:
Váš prohlížeč nemůže tuto skladbu přehrát.
Film Waterloo Bridge byl natočen v roce 1940; Vivien Leigh i Robert Taylor to považovali za jedno ze svých nejúspěšnějších děl. Samozřejmě je to klasika.
A tady je pro vás super-klasika: Chaplinova zlatá horečka. Jedno z nejslavnějších Chaplinových mistrovských děl bylo natočeno v roce 1925 – tehdy v něm samozřejmě nemohl být žádný zvuk. Film je o „malém tulákovi“, o jeho dobrodružstvích na Aljašce, o jeho dojemné a naivní lásce. Přísně vzato, ve filmech této třídy není zvuk vůbec něčím zvlášť nutným: každý, kdo viděl Zlatou horečku, si bude navždy pamatovat například „tanec buchet“ nebo scénu slavnostně obchodního pojídání boty. .
Ale v roce 1942 se Charlie Chaplin znovu obrátil ke své „Zlaté horečce“ a vytvořil zvukovou verzi filmu. Právě tato zvuková verze je dnes nejznámější.
Ve filmu je jedna srdcervoucí epizoda, kdy „malý tulák“, který marně čekal na příchod hostů na Silvestra, náhle slyší, jak někde velmi blízko jeho neúspěšní „hosté“ hlučně a radostně slaví Nový rok. , zábava, tanec a zpěv. A mezi nimi je ten, kterého miluje. Poslechněme si, co tam zpívají:
Váš prohlížeč nemůže tuto skladbu přehrát.
Ano, je to znovu stejná píseň a se stejnými slovy, kterou jsme slyšeli ve filmu Waterloo Bridge. Byla to právě ona, kterou Chaplin považoval za vhodné použít k namluvení epizody přátelského setkání na Nový rok.
A zde je relativně nedávný příklad: známý britský televizní seriál Mr. Bean. Titulní roli v seriálu ztvárnil nenapodobitelný Rowan Atkinson. První číslo se na obrazovkách objevilo také o novoročních svátcích, 1. ledna 1990. Ano, a číslo, které vám chci připomenout, desáté číslo, je také novoroční: pod názvem „Mr. Bean: DIY“ vyšlo 10. ledna 1994.
Jak řekl Rowan Atkinson o své postavě: “Je to dítě, jen ve špatném těle.” Pan Bean je v tomto světě stejně osamělý jako „malý tulák“ Charlie nebo Babs Baberley. Ve všech 14 vydáních vidíme jeho přátele jen jednou: někteří Hubert a Rupert přijmou jeho pozvání a přijdou ho navštívit – těsně před Novým rokem. Z tohoto podniku přirozeně nevzešlo nic dobrého a Hubert a Rupert se rozhodli vše urychlit.
Pojďme se podívat, jak tento jejich večírek skončil, a zároveň se podívejme na píseň, se kterou „přátelé“ oslavili Nový rok:
Zmíněná píseň je tedy obecně nám všem dobře známá, slyšeli jsme ji mnohokrát a dalších příkladů je možné uvádět donekonečna. Její sláva u nás se ale nedá srovnávat s její oblibou v celém anglicky mluvícím světě! Toto je jedna z nejznámějších a nejstarších písní. Jmenuje se „Auld lang syne“ – ve skotštině se vyslovuje „o:ld læη sain“ a mělo by být chápáno (v tomto případě) jako „starý dobrý čas“.
Ano, ale proč ve skotštině? Protože slova této písně jsou nám známá v přepracování velkého skotského básníka Roberta Burnse (pamatujete – v podání „tety Charlie“ – brazilskou lidovou píseň „Love and Poverty“? Slova k ní napsal také Robert Burns . přeložil Marshak).
Na samém konci XNUMX. století Robert Burns důkladně zrevidoval text známý nejméně dvě stě let před ním a napsal dvě nové sloky. Výsledkem je píseň o opravdovém přátelství, které se nebojí let:
Nyní si poslechněme, jak zní „Auld lang syne“ v podání skotského duetu – manželského páru Mairi Campbell a Dave Francis. Ze všech moderních představení je textem i melodií nejblíže původní verzi. Mairi Campbell zpívá a Dave Francis ji doprovází. Posloucháme:
Váš prohlížeč nemůže tuto skladbu přehrát.
Mimochodem, vystoupení, které jste právě poslouchali, bylo použito v televizním seriálu Sex ve městě, ačkoli Campbell a Francis sami píseň pro film nenahráli. Předpokládá se, že v roce 1999 si tohoto výkonu všimla herečka Sarah Jessica Parker, která ve filmu hrála jednu z hlavních rolí, když skotské rodinné duo zpívalo ve Washingtonu “Auld lang syne” pro Seana Conneryho (je toho velkým fanouškem píseň).
Mairi Campbell zpívá téměř stejně jako výše (první čtyři sloky, každou doprovázenou refrénem se slovy psanými kurzívou). Text lze přeložit do ruštiny následujícím způsobem:
Je možné, aby staré přátelství bylo navždy zapomenuto? Je možné na ni zapomenout, i když to bylo tak dávno? Připijme si tedy na staré dobré časy, příteli, na staré dobré časy! Připijme si na ty minulé časy!
A ty zvedneš svou sklenici a já zvednu svou a dáme si s tebou další drink do starého dobrého času. Ty a já jsme společně běhali po svazích kopců, trhali pampelišky a sedmikrásky a v těch vzdálených časech jsme nešetřili nohy. Připijme si tedy na staré dobré časy, příteli, na staré dobré časy! Připijme si na ty minulé časy!
Ty a já jsme se celý den cákali v potoce, dokud nás v těch vzdálených časech neoddělily hučící vlny. Spojme se, můj věrný příteli, a pořádně se napijme. Připijme si tedy na staré dobré časy, příteli, na staré dobré časy! Připijme si na ty minulé časy!
Existuje mnoho variací tohoto textu a jeho poetických překladů do různých jazyků. Ano, alespoň v Marshakově překladu, prosím:
Mnozí z těch, kteří dnes zpívají „Auld lang syne“ s takovým potěšením, se obecně omezují pouze na první sloku a refrén.
Melodie písně v jejích počátcích sahá do nepaměti. Mírně se také liší v závislosti na textu a na okolnostech provedení: koneckonců tato melodie se v různých zemích používala a používá na odborových a skautských akcích, na vojenských přehlídkách a na pohřbech, a dokonce jako melodie státní hymna (v Koreji najednou).
Ale samozřejmě hlavní událostí, se kterou je tato píseň spojena v myslích milionů lidí po celém světě, je Silvestr.
V tomto ohledu je v první řadě nutné zmínit jméno Guy Lombardi – koneckonců ve Spojených státech si po mnoho let nebylo možné představit příchod Nového roku bez orchestru Guye Lombardiho v podání „Auld lang syne“ . Poslouchejme:
Váš prohlížeč nemůže tuto skladbu přehrát.
A opět zazněla jen první sloka a refrén – sotva ti, kdo zpívají „Auld lang syne“ na Nový rok, vůbec tuší, že jsou v ní další sloky.
Stará skotská píseň se vlastně jaksi nepostřehnutelně proměnila v novoroční hymnu nejen v USA, ale i v některých dalších zemích. Například v Británii je při zpěvu „Auld lang syne“ zvykem spojit ruce křížem krážem a vytvořit tak jakýsi kruhový tanec. Přesně to udělal pan Bean a jeho hosté Hubert a Rupert ve výše uvedeném filmovém klipu. No a medvídek, samozřejmě.
Vraťme se však k „Šedému vlku a Karkulce“. Zatímco v daleké Paříži demonstranti v čele s energickou babičkou Terezou demonstrovali svou oddanost věčným ideálům laskavosti na veselé modifikaci „Auld lang syne“. “, matka Červené Karkulky sledovala celou tuto akci svým černookým způsobem. Najednou vstala a prudkým pohybem vypnula televizi:
Tady film vlastně končí: následují pouze závěrečné titulky a znovu zazní pochodová verze „Auld lang syne“:
Pokaždé, když se na tyto záběry dívám, znovu a znovu se ptám: co to je? Co přesně bylo na tom všem, co viděla, co přivádělo maminku k takovému zoufalství?
Ty Song Auld Lang Syne může být známý ze scény Sex ve městě.
Ale tohle není jen hezká melodie z filmu – tohle je stará písnička, která pro obyvatele Foggy Albion hodně znamená.
Auld Lang Syne (starý dobrý čas) je skotská píseň s textem Roberta Burnse, napsaná v roce 1788. Známý v mnoha zemích, zejména anglicky mluvících, a nejčastěji zpívané na Silvestra těsně po půlnoci. Do ruštiny ji přeložil Samuil Marshak pod názvem „Staré přátelství“.
Robert Burns, posílající rukopis vydavateli, zanechal poznámku:
“Tato píseň, tato stará balada se nikdy neobjevila v tisku ani v rukopisu, dokud jsem se slova nenaučil od starého muže.”
Historici tvrdí, že mnoho řádků nenapsal Burns, dokazuje to i báseň Jamese Watsona „Old Long Syne“ z roku 1711, v níž se první sloka velmi blíží verzi skotského básníka. Je velmi pravděpodobné, že Burns i Watson ve skutečnosti použili jako zdroj starou lidovou baladu. Pokud jde o melodii, není známo, zda se zachovala stejná jako na začátku, naznačil básník.
Tradiční představení Auld Lang Syne.
Tradičně ve Skotsku se tato píseň hraje takto: všichni stojí v kruhu a spojí se za ruce. Na začátku posledního verše si každý zkříží ruce na hrudi tak, aby se pravou rukou chytil za levou ruku vedle stojícího. Když melodie skončí, všichni jdou do středu kruhu, stále se drží se zkříženýma rukama, a pak se vracejí do širokého kruhu, „potápí se“ a točí se dokola, otočení zády ke středu kruhu.
Aby vám to bylo jasnější, zde je video z London Philharmonic Hall:
anglický překlad
(minimalistický)
V případě, starý na známost zapomenout,
a nikdy mě to nepřišlo na mysl?
V případě, starý na známost zapomenout,
a dnů dávno minulých?
Pro dnů dávno minulých, můj milý,
pro dnů dávno minulých,
ještě si vezmeme šálek laskavosti,
pro dnů dávno minulých.
A určitě budete Koupit váš půllitr pohár!
a určitě budu Koupit těžit!
A ještě si dáme šálek laskavosti,
pro dnů dávno minulých.
We dva mají běhat o svahy,
a vybral ο sedmikrásky pokuta;
Ale my jsme bloudili mnoho unavený noha,
od dávných dnů.
We dva pádlovali v proud,
od ranní slunce do večeře † ;
Ale mezi námi moře široký zařval
od dávných dnů.
A je tu ruka, které důvěřuji přítel!
A dej mi ruku na to!
A budeme vzít právo návrh dobré vůle,
pro dnů dávno minulých.
Průvodce výslovností ve skotštině
(jak by zněly skotské reproduktory)
Shid ald akwentans včelí jedle,
an nivir brocht ti mynd?
Shid ald akwentans včelí jedle,
ald lang syn*?
Fir ald lang syn, ma jo,
jedle ald lang syn,
ještě si dám šálek o kyndnes,
jedle ald lang syn.
Naprostá yil včela yur pynt-staup!
čistě al včelí myn!
Ještě si vezme šálek o kyndnes,
jedle ald lang syn.
Opláchneme seno podprsenky,
pood the gowans fyn;
Bit weev wandert monae weery fet,
hřích ald lang syn.
Spálili jsme seno,
třepit se ráno slunce til dyn;
Ale moře mezi námi vypěstovalo seno
hřích ald lang syn.
An thers a han, můj správce poplatku!
an gees a han o thyn!
A vezmeme si richt ‡ gude-willie-waucht ‡ ,
jedle ald lang syn.
Výuka jazyků je můj život. V roce 2011 se objevil LingvaFlavor Blog o cizích jazycích a v roce 2016 z něj vyrostla online jazyková škola LF s výborným týmem profesionálních lektorů. Doufám, že se hodiny na naší škole stanou nedílnou součástí vašeho života a přinesou kýžený výsledek. Velmi rád Vás uvidím mezi studenty naší školy, případně mezi svými osobními studenty!
